Tankový prapor

Tankový prapor je vyprávění o příhodách vojáků ve výcvikovém středisku. Kniha se nezaměřuje na jednu osobu, spíše se snaží zachytit různé zajímavé momenty a tak čtenářům přiblížit atmosféru a pocity vojáků. Často je použit nespisovný jazyk, na druhou stranu, někdy jsou zde lehce odbornější výrazy vojenského charakteru. Při četbě nejde o napětí, ale především hraje hlavní roli humor, vtip, legrace, sranda, jak chcete. Vše se odehrává před více než 50 lety, od jara do zimy 1954.

Kniha se mi velice líbila. Byla vtipná, zábavná, chytlavá a vůbec nikdy neubírala na kvalitě. Povedený je též i závěr knihy, takže vlastně není téměř co vytknout.

Necenzurované ukázky

"Člověče, co to žvaníte za nesmysly? Od které doby máte po pravé ruce západ, když za sebou máte jih, To jste četař? A to jste řidič tanku? Jak, prosím vás, chcete ten tank řídit po bojišti, když ani neznáte, kde je sever? Kudy, prosím vás, pojedete?"

Po dobrácké tváři četaře Koblihy se rozlil dobrácký úsměv.

"Tamhle, soudruhu majore," pozdvihl opět ruku, ale tentokrát ne už elegicky, jeho gesto byly energické a zcela určité. "Tamhle, co je ten velkej vejmol, ten vobjedu doprava, ponivač na levo je rozbahněná kaluž, do tý sem spad na jaře..."

"To ať udělá Juraj tady s Holenym, dyž ho Hospodskej poslal."

"Hovno!" zaznělo z věže. "Na to se vyseru."

"Neser, Juraji," pravil pedagogicky řidič. "Koukej maskovat!"

"Do prdele, nech mě bejt!"

"Kurva, Juraji, neser boha! Přece nenecháš starýho Střevlíčka, aby maskoval za tebe."

"Vyserem se na to kolektývně," řekl nabíječ.

"Tak neblbni, Juraji," rozkázal velitel. "Něco na to nasrat musíme, ať nás zbytečně nebuzerujou."

"Co prokluzuje! Neumíte řídit!"

"Já řídit umim!" Podle řidičova tónu rotný poznal, že Andělína se Bobbyho obvinění dotklo. "Ale tady prokluzuje spojka!"

"Nekecejte! Na materiál se nevymlouvejte! Dobrej řidič umí jezdit třeba s trakařem!"

"Jenže ne s takovymhle starym střepem!"

"Jak se to vyjadřujete? Tyhle stroje prodělaly několik sovětských ofenzív, soudruhu!"

"Taky je to na nich vidět!"

"Hergot!" řekl Bamza. "Ale ona je pěkná."

"Je, ale je to kurva."

"Která neni,"pravil filosoficky Bamza.

"No, ta Kohnová je," řekl velitel. "Na tý je to vidět."

Všichni pohlédli za vzdalujícím se důstojníkem.

"Kamaráde, na Silvestra mi stál jak voj, jak se na mě lepila. Ta má tělo, kamaráde," řekl toužebně desátník Střevlíček.

"Eště si měl vrazit kostrč do řiti, kamarádi."

HHPZ