Frantík

Probudil se v podivné místnosti. Její stěny vypadaly jako by byly vytvořeny z nepohybující se vody. Byl velice zesláblý a unavený a znovu usnul. Ve snu viděl podivné bytosti vypadající jako lidé, avšak místo rukou a nohou měly ploutve, na zádech šupiny. Všichni byli kolem něj a a mlčky si jej prohlíželi. Usmívali se na něj, avšak v jejich očích byl náznak smutku. Někteří byli velmi staří, avšak jiní nebyli starší než on. Frantík cítil otřesy a slyšel kolem sebe velký hluk. Potom sen skončil.

Najednou se ocitl ve velkém pokoji a nad ním se skláněli jeho rodiče. Když uviděli, že otevřel oči a probudil se, zeširoka se na něj usmáli. O dva týdny později už bylo Frantíkovi dobře a věděl, že se příště má od jezera držet dál. Na břehu jej tentokrát naštěstí objevili dva starčí páni, kteří si zde chtěli připomenout místo, kde trávili své mládí. Jak se dostal z vody však nikdo neví.

HHPZ