Historie dopravy v České republice

Doprava v České republice by se dala rozdělit do 3 skupin podle typu přepravy.

Prvním typem je doprava železniční. Na jihu Čech byla roku 1827 postavena první železnice v Evropě,jmenovala se koněspřežní a vedla z Českých Budějovic do Manthausenu. Doprava zboží,hlavně soli byla zahájena ihned. Ovšem obyvatelstvo bylo proti dráze silně zaujato a snažilo se mařit její výstavbu.

Ale hned první rok rozhodl o vítězství dráhy,která přepravilo v tomto roce 9500 tun zboží a i osobní doprava rychle rostla-v roce 1860 použilo dráhy již 27000 osob. Zatím však převládala na železnicích jako pohonný motor parní lokomotiva. Proto byla roku 1870 doprava zastavena a dráha za dva roky přestavěna dráhu parní. Na Moravě byla postavena první parní železnice v zemích československých. Byly to úseky známé Severní dráhy od Břeclavi do Brna a do Bohumína, stavěné pro dopravu uhlí a železa z průmyslové oblasti ostravské a slezské, obilí z Hané, dobytka a soli z Haliče.

Další vývoj železniční sítě: První železnice na našem území byly vesměs dílem soukromého podnikání. Ale všechny stavby zápasily s nedostatkem kapitálu, neboť rozpočet byl vesměs překračován. Proto rychle pominula prvotní horečka stavby nových drah, dříve než se jednotlivé trati mohly spojiti v účelný celek. K systematické výstavbě organické sítě železnic přikročil pak stát, který však brzy prodal (r.1854 - 1858) své dráhy francouzské „Společnosti státní dráhy“. Důvodem byla také finanční tíseň. Nato následovala opět perioda soukromého podnikání ve stavbě drah.

Velké soukromé železnice byly postátněny nebo koupeny (košicko-bohumínská) v letech 1920 - 1925, Postátňování lokálních drah se uskutečňuje velmi rychle, takže v dohledné době pouze nepatrný zlomek železnic v Československu nebude státním majetkem a státem provozován.

Druhým typem přepravy je doprava silniční. Praktický význam výroby automobilů se datuje od doby následující po té, kdy říšský kancléř Daimler přihlásil k patentování výbušný, vzduchem chlazený motor, hnaný benzinem (přihláška se stala 16. prosince 1883), resp. od doby, kdy německá firma Benz a Co přihlásila první patent automobilu hnaného benzinovým motorem (28. dubna 1887), který r.1889 prodala francouzské firmě Panhard a Levassor. Je potěšitelnou skutečností, že na území Československé republiky v Kopřivnici na Moravě, v nynější továrně Tatra, již v roce 1897, tedy v době, kdy v cizině byla výroba automobilů ještě v počátcích, vyroben první automobil.

V roce 1900 započal Václav Klement se svým společníkem Václavem Laurinem v Mladé Boleslavi, v dílně, v níž se do té doby vyráběly bicykly, výrobu motocyklů. Po vítězství v závodě „Coupe Internationale“ v r.1905, v němž získala firma motocyklem své výroby nejvyšší ceny, byla továrna Laurin a Klement podstatně rozšířena. Tak vznikl československý automobilový průmysl. Cesta k dnešnímu stavu byla velmi obtížná pro všeobecné špatné hospodářské poměry a z toho vyplývající poměrně malou kupní schopnost občanstva a v neposlední míře i pro nepřízeň rakouských úřadů a jedině houževnatostí vůdčích činitelů tohoto průmyslu lze děkovat, že československý automobilový průmysl jak svojí výrobní kapacitou, tak kvalitou svých výrobků se dnes řadí jako rovnocenný vedle automobilového průmyslu francouzského, německého, italského i anglického .Největšího rozvoje a vzrůstu dosáhly naše automobilky po 1.Světové válce, hlavně od r.1922. Silný tlak vyvozovaný na trhu automobilů cizí konkurencí a zejména konkurence americká nutila naše závody k provedení racionálních změn ve výrobě, k rozšíření dílen, opatření nejmodernějších obráběcích strojů, zavádění plynulé výroby a k omezení ztrát ve výrobě, jakožto i ke snížení počtu vyráběných typů a k výrobě typů moderních, které by byly rovnocenné kvalitním konstrukcím cizím. To vše mělo vzápětí stamilionové nové investice a horečnou práci organizační jak ve výrobě, tak v konstrukci.

Třetím typem přepravy je doprava letecká. Vývoj dopravního letectví narazil zpočátku na poměry značně těžší než letectví vojenské, protože po válce nebylo na celém světě žádných vzorů pro leteckou dopravu. Dále byly na překážku poměry mezinárodně politické, neboť Československo, které přistoupilo k mezinárodní úmluvě o letectví ze dne 13.října 1919, bylo obklopeno státy, jež úmluvu nepodepisovaly a proto bránily zřizování leteckých linií nad svým územím. Tak se stalo, že v prvých letech provozovala u nás leteckou dopravu pouze francouzská společnost „Cidna“.

Z domácích dopravních podniků leteckých jsou nejstarší Čs.státní aerolinie, které vznikly r.1924 z vojenského dopravního oddílu.

Radek Hanák