Motýli

Řadíme je do třídy hmyzu. Patří mezi hmyz křídlatý s proměnou dokonalou. Oba páry křídel jsou většinou kryty šupinkami. Ty způsobují pestré zbarvení křídel, kromě jejich spodní spodní strany, kterou používá k maskování. Motýli mávají křídly poměrně pomalu, jen asi 20× za minutu. Přesto jsou schopni uletět 1000 km za týden.

Larvy mají kousací ústní ústrojí, dospělci přijímají tekutou potravu sosákem. Někteří primitivní motýli, např. Chrostíkovití, sosák nemají a živí se pylovými zrny. Motýli jsou převážně býložravci, avšak vyskytují se i druhy požírající zbytky živočišných těl.

Dříve byli podle způsobu života a tvaru křídel děleni na denní a noční. Nyní jsou rozděleni podle tvarových znaků na dva podřády, stejnokřídlé o 3 čeledích a nestejnokřídlé o 65 čeledích. Toto rozdělení si všímá žilnatiny a spojení křídel za letu. Kromě těchto znaků je pro rozlišování důležitý počet a umístění pohl. otvorů samic. 1. skupina má 2 otvory, jeden k oplození a druhý ke kladení oplozených vajíček, 2. jen jeden k oběma činnostem.

Životní cyklus

Z vajíčka, které je s mnoha dalšími nakladeno na rub listu nebo na stonek se vylíhne larva, nazývající se housenka.

Je velmi žravá a svými kusadly rychle spořádá všechny listy ve svém okolí. Má 3 páry nohou a na zadečku několik párů přísavek. Ze slin vytváří hedvábné vlákno sloužící jako záchrané lano. Jen během několika svlékaní přestává žrát, když je jí pokožka příliš těsná. Některé larvy způsobují značné škody okusováním listů stromů. Housenky představují pochoutku pro ptáky, ale díky svému zbarvení nejsou bezmocné. Nakonec se zadečkem zachytí podkladu a změní se v kuklu.

Z ní se nakonec vylíhne dospělý motýl.

Většina našich motýlů po nakladení vajíček hyne, jsou však i druhy přezimující, např. žluťásek řešetlákový nebo babočka paví oko.

Zástupci

Babočka admirál

Má černo-červeno-bílé křídla, přezimuje na jihu. Do zahrad jej lákají nejen rozmanité květy rostlin, ale také opadané hnijící švestky nebo hrušky.

Babočka bílé C

Známá podle bílé skrvny na křídlech ve tvaru písmene C, patří k menším druhům baboček. Poměrně hojný druh, jejich housenky jsou nejpestřeji zbarvené. Tento motýl je rozšířen od Britských ostrovů až po Japonsko, dále také v severní Africe.

Babočka bodláková

Miluje otevřenou krajinu jako stepi, pole, louky a okraje lesů. K nám přilétá počátkem května z jižní Evropy a ze severní Afriky.

Babočka kopřivová

Zkrácený přední pár nohou, housenky černé se žlutým lemováním, dospělý motý je velice barevný.

Babočka osiková

Jeden z největších evropských motýlů. Její křídla jsou černá se žlutým lemem a modrým tečkováním. První babočky se objevují už začátkem jara. Housenky jsou černé, ale mají na sobě červené skvrny. 6ijí na listech vrby, topolu, jilmu a břízy.

Babočka paví oko

Jedna z našich nejhojnějších baboček je velice barevná, přední pár nohou má zkrácený, housenky jsou černé.

Babočka síťkovaná

Vyskytuje se zde sezónní dimorfismus, tzv. že první generace má jinou barvu křídel než druhá. Jarní generace je žlutě-oranžová s tmavými skvrnami, letní má svrchní stranu křídel hnědočernou s bílým přerušovaným pruhem. Obývá střední části Evropy a Asie.

Bělásek zelný

Je bíle zbarvený s drobnými skvrnami, samci jsou o něco menší než samice. Obývá Evropu, Asii, Sibiř, Indii, Japonsko a byl dovlečen i do Severní Ameriky. U nás je hojný a působí škody na zelenině.

Modrásek jitelový

Patří k rychle mizejícím druhům, je menší, rozpětí křídel je asi 3 cm. Samec modrý, samice hnědá. Housenky přezimují a na jaře se zakuklí.

Okáč bojínkový

Nemá žádné typicky obývané území, pouze je citlivý na chemické přípravky. Za dne se skrývají, sytí se až s příchodem noci. Je to jeden z ohrožených druhů motýlů.

Otakárek fenyklový

Tento velký motýl se u nás poslední dobou opět rozšiřuje. Vyskytuje se od nížin až po hory, preferuje však výšku vyšší. Většinou osidluje volný terén, např. louky a pole. Housenka je nápadně zbarvená a žije na mrkvovitých bylinách (např. na fenyklu, kopru, mrkvi a kmínu).

Otakárek ovocný

Nápadný motýl, vyniká velikostí a zbarvením. Vyskytuje se v Evropě, severní Africe a přes teplé oblasti Asie až do Číny.

Perleťovec stříbropásek

Patří k motýlům vrcholného léta. Osidluje lesní cesty u potoků a lesní louky, rád sedá na květenství sadce konopáče, na dobromysl, pcháč a na bodláky. Perleťovec sající nektar není plachý a můžeme si jej prohlédnout zblízka.

Vřetenuška obecná

Objevuje se od června do srpna na loukách, lesních pasekách,mezích i na svazích od nížin až po hory. Rozpětí předních křídel není ani 4 cm.

HHPZ, HEGI